Šaštínské bory viděly premiérový triumf Palkoviče

Teplo, hluboký písek, prudké výběhy i srázy, kameny a šišky, právě to je šaštínský kros. Náročný profil trati v kombinaci s porcí sedmnácti kilometrů z něj dělá jeden z nejtěžších závodů Moravsko-slovenského běžeckého poháru. Závod nepřipouštějící kompromisy. Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Pořadatelé letos posunuli termín konání o měsíc dopředu, z konce května na konec dubna, poměrně teplému počasí se však nevyhnuli.

Na startu hlavního závodu chyběly zvučná jména a vítězové předchozích podniků letošního seriálu. Brněnští běžci do místního rekreačního areálu Gazárka příliš nejezdí, Jakub Valachovič plnil pracovní povinnosti, nepřijel ani loňský vítěz orienťák Marian Dávidík z Bratislavy. Letošní ročník, tak neměl jasného favorita. Po startu se v poměrně vlažném tempu dostal do čela veterán Jenda Miškeřík, sekundovali mu Mikuláš Kéri z Bratislavy, čerstvý padesátník Peter Portášik, Dušan Tomčal nebo Luděk Durďák. Až za nimi vyčkával černý kůň závodu Tomáš Palkovič z Junioru Holíč.

Po třech kilometrech už diktoval tempo rohatecký Luděk Durďák pomalu se rozbíhající po proflákané zimě. „Snažím se před závodem v Rohatci trošku potrénovat, abych doma neudělal ostudu. Tady jsem byl ale po noční, zdejší trať znám, mám z ní respekt. Bál jsem se tahat tempo od začátku,“ popsal úvod závodu Durďák. Pole pronásledovatelů přesto povážlivě řídlo a na šestém kilometru v místech, kde se trať prudce stáčí doprava, už za sebou viděl jen zrychlujícího Palkoviče a asi se stometrovým odstupem běžícího Miškeříka. „Tradiční písečné vlny mi dávaly pořádně zabrat, pořád jsem čekal, kdy mě Tomáš dotáhne a poběžíme spolu. Jeho zhruba padesáti metrový odstup se dlouho neměnil,“ přiblížil rohatecký běžec. „Měl jsem toho dost, snažil jsem se Luďka dorazit, ale pořád to nešlo a před občerstvovací stanicí jsem se už cítil dost špatně,“ reagoval Tomáš Palkovič. Právě osvěžení na jedenáctém kilometru více pomohlo Palkovičovi. Zhruba po třinácti kilometrech Durďákův náskok zklikvidoval a brzy Luďkovi ukázal záda. „Čekal jsem to, síly rychle docházely a tušil jsem, pokud mě Tomáš dorazí, na jeho tempo mít nebudu,“ připustil Durďák. Tomáš Palkovič si v posledních kilometrech bezpečně pohlídal asi stometrový náskok a v cíli se radoval z premiérového šaštínského triumfu. Úspěšně tak navázal na loňské druhé místo. „Čas je horší, ale jsem spokojený,“ těšil se slovenský vytrvalec, který letošní sezonu rozbíhá poměrně solidně. Spokojený byl i druhý Durďák. „Je to super, čas mě překvapil, loni s maratonskou přípravou v nohách jsem byl jen o půl minuty rychlejší,“ zhodnotil. Pro třetí místo a triumf mezi veterány si s odstupem dvou a půl minuty doběhl lipovský Dušan Tomčal. Ten ale štěstím úplně nezářil. „Nejhorší ročník co se týče občerstvení, nechápu, proč bylo na celé trati jen jedno,“ spílal na adresu pořadatelů Tomčal a nebyl rozhodně sám. Na trati oproti minulosti totiž chybělo občerstvení na osmém kilometru a v teplém počasí to bylo znát.

V dalších kategoriích uspěli celkově čtvrtý Peter Portášik mezi padesátníky, šedesátník Vladimír Varmuža, pětašedesátník Ferdinand Husár a mezi sedmdesátiletými Viliam Novák.

Ženám na trati 4,2km vévodila po mateřské dovolené stále se lepšící Erika Farkašová, před mladičkými Zuzanou Švejdovou a Simonou Halešovou. Ženám nad 35 let kralovala Miroslava Žišková a nejzkušenějším běžkyním vládla nestárnoucí Marta Durnová.

Domácí úkol vypracoval: Luděk Durďák