Šaratice nejlépe sedly Martinu Kučerovi a Patrícii Gánovské
Hrozivá mračna, která se honila dopoledne nad Šaraticemi, nakonec dostala rozum a odplula o kus dál. Běžci se aspoň nedočkali z nebes vody, ta ovšem v předchozích dnech stejně paseku na trati udělala, jak se všichni na 8 kilometru přesvědčili.
Tam se totiž na polní cestě vytvořilo dokonalé bahniště, vhodné tak akorát pro stádo černé zvěře a ne pro vytrvalce. Naštěstí pořadatelé prudký seběh po travnaté cestě do vsi posekali až těsně před startem a díky tomu se po trávě dalo seběhnout relativně dobře a bez větších problémů. I když je nutné přiznat, že někteří borci měli místy dost značné potíže s vyrovnáváním rovnováhy a byly vidět občas i velmi zajímavé kaskadérské kousky.
Martin Kučera spolu se svým bratrem Lukášem /oba VSK Univerzita Brno/ již od startu nasadili pekelné tempo. Bodejť by ne, když byla po 3,5 kilometrech trasy vrchařská prémie. Tam se o ni podělili, ale pak už Lukáš přepálené tempo nevydržel a zanedlouho se na něj dotáhl Tomáš Steiner /též VSK Univerzita Brno/, který ovšem na nic nečekal a brzy mu utekl. Dokonce pak doběhl i Martina Kučeru, ale ten mu v posledních dvou kilometrech nasadil trhák a zdárně ho pak dotáhl až do cíle a zvítězil v čase 40:36.
Pokračování na
https://www.bezvabeh.cz/clanek/1746-saratice-nejlepe-sedly-martinu-kucerovi-a-patricii-ganovske
******************************************************
Kolem Mohyly míru se nejrychleji prohnal Kučera
Druhý díl Cyrilo-Mětodějského maratonu hostily uplynulou neděli Šaratice na Vyškovsku. Loňský triumf zde obhájil Martin Kučera, který se i díky prvenství v Mikulčicích vyšvihl do průběžného vedení tohoto čtyřzávodu.
Netradiční běžecký seriál hostí od dubna do září postupně jihomoravské Mikulčice, Šaratice, slovenský Holíč a tour vrcholí opět na Moravě v Blažovicích. Celkový počet kilometrů dává dohromady právě délku maratonského běhu a jednotlivým závodníků se časy ze všech čtyř závodů sčítají.
Šaratice přivítaly závodníky příjemným běžeckým počasím. Povalující se mraky déšť nepřinesly a nesměle vykukující sluníčko bylo spíš příjemným zpestřením, než hrozbou vedra. Stopětašedesát účastníků hlavního závodu se tak mohlo plně soustředit na souboj s těžkou dvanáctikilometrovou tratí s dvěma náročnými stoupáními, nejprve ve Zbýšově na třetím kilometru a následně na Pracký kopec s Mohylou míru na kilometru osmém. Ani tu si však běžci nevydechli. Čekal je patnáct set metrů dlouhý krosový seběh, jenž se díky děstivému počasí minulých dní změnil takřka na tanec v blátě.
pokračování zde:
https://www.behej.com/clanek/9686-kolem-mohyly-miru-se-nejrychleji-prohnal-kucera
