Odmala žije v Hodoníně, kde ho trénuje Antonín Slezák. „Ale kdysi jsem hrál hokej. Během letních testů jsme běhali patnáctistovku a já na tom nebyl úplně špatně. Tak jsem ve dvanácti začal dělat doplňkově atletiku, jezdil sem tam na nějaký pouťák,“ vzpomínal na své začátky hodonínský běžec.

Po pár letech ale bylo jasné, že větší budoucnost na něj čeká v atletice a tak se jí začal věnovat naplno. Od té doby jeho výkonnost stoupá raketovým tempem, což potvrdil i v Ostravě.

S jakou taktikou jste do závodu vstupoval?
Chtěl jsem splnit limit na mistrovství Evropy, držet se vepředu a uviset to, kam to jenom půjde. Na té poslední rovince jsem byl tak blízko, slyšel jsem, jak lidi řvou a věděl, že jsem třetí. Zakousnul jsem se, byla to jedna z největších šancí mého života, musel jsem to dotáhnout. Děkuju fanouškům za kotel, který vytvořili, bylo to neskutečné. Ale nečekal jsem, že budu mít až tak silný finiš.

A teď tady stojíte se zlatou tretrou...
Kdyby mi to předtím někdo řekl, jenom bych se smál.

Co jste si pomyslel, když jste proběhl cílem jako první a viděl ten čas?
Nemohl jsem tomu uvěřit, šílená věc. Mám tady celou rodinu a spoustu přátel. Když jsem běžel vítězné kolečko, měl jsem až slzy v očích.

Porazil jste i halového vicemistra světa Jakuba Holušu.
Je to podruhé v životě, co se mi to povedlo. Pro mě je Kuba neskutečný pojem, vzor, moc si ho cením. Pro český běh toho udělal strašně hodně a já se mu snažím vyrovnat.

Teď jste ho překonal, příště ho zase porazíte?
Určitě se o to pokusím.

V hale jste si letos vylepšil osobní maximum v patnáctistovce na 3:41. Venku jste ale nejrychleji běžel za 3:46,14, takže jste si vlastně vylepšil osobní rekord o skoro deset vteřin, to je neuvěřitelné zlepšení...
Je to strašně moc, sám jsem takový čas nečekal. Říkal jsem si, že kdyby to bylo pod čtyřicet, tak bych plakal radostí. Ale tohle je obrovský šok. Asi mi to všechno teprve dojde.

K olympijskému limitu vám chybělo pouhých dvanáct setin.
Teď to s..e, no, bude mě to ještě mrzet. Jsem si vědom toho, že teď na mě bude upřená velká pozornost, jestli něco podobného dokážu zopakovat. Ale udělám pro to všechno.

Je právě olympiáda vaším snem?
Určitě. Když se tam dostanu, splním si ho a pak bude třeba další sen, ale v tuhle chvíli je to olympiáda.

Máte raději patnáctistovku, nebo osmistovku?
Vždycky říkám, že osmistovka je moje srdcovka, ale na patnáctistovce mi to jde víc. Jednou bych chtěl ale zkusit i pětku...

... nebo maraton?
Na ten si zatím netroufám.

Na jaké závody se chystáte v nejbližší době?
Studuju grafický design na za týden mě čeká maturita(zasměje se).

Autor: Matěj Tomíček

Zdroj:https://sport.idnes.cz/filip-sasinek-rozhovor-zlata-tretra-dvk-/atletika.aspx?c=A160520_224741_atletika_mt2